Velikonoce 2015 (duben) - Slovinsko a Chorvatsko

Vojak - Opatija - Koper - Piran - Predjamsky hrad - Postojna - Ljubljana

Proč nevyužít volno na Velikonoce :) Takže ve čtvrtek ráno bereme s Danovou máti auto a vyrážíme za ním do Izoly. V ČR je trochu kalamita, sníh, námraza, takže cesta byla trochu drsnější. Místo obvyklých 8-9 hodin nám cesta trvala 10 hodin, takže večer jsme se koukli jen na krásný výhled na zasněžené vrcholky Alp na druhé straně moře.

Pohled na italské Alpy ze slovinského pobřeží

V pátek jsme využili hezkého počasí a vyrazili do Chorvatska na horu Vojak, nejvyšší bod Istrie (1396 m). Autem jsme se přepravili na parkoviště v polovině hory, odkud jsme pokračovali pěšky na vrchol. Po náročném výstupu se nám naskytl výhled k nezaplacení.

Výhled z hory Vojak v Chorvatsku

Poté jsme se přesunuli do přímořského města Opatija na jídlo. Je to sympatické město se zajímavými zelenými porosty, promenádou podél moře a dobrou zmrzlinou. 

Následující den pršelo, takže jsme se rozhodli den strávit víceméně pod zemí. Nejprve jsme vyjeli k Predjamskemu hradu, který se nachází u obce Predjama, 70 km od pobřeží směrem do vnitrozemí. Tento hrad je unikátní svým postavením a vzhledem. Je zasazen do jeskyně, kde část hradu je v podstatě vytesána do skály. Prohlídka hradu i uvnitř je tak velmi zajímavá a nevšední. Vstupenku je možno zakoupit v kombinaci se vstupenkou do Postojnských jeskyní. Tento balíček je sice docela drahý, ale jistě za to stojí. Cena pro studenty je 23,20 euro a pro dospělé 28,90 euro (tickets.postojnska-jama.si). 

Predjamski hrad

Postojnské jeskyně jsou od hradu vzdálené 10 km v obci Postojna. Při příjezdu je rozhodně nemůžete přehlédnout. Navigují vás velké cedule až k pěti obrovským parkovištím. Dost nás překvapily davy lidí, které se hrnuly ke vchodu. Hodně nesympaticky na nás působily obchody, plyšáci a všechno komerční stánky. Po čekání v dlouhé frontě se všichni návštěvníci rozdělili do skupin podle jazyků, ve kterém chtějí mít prohlídku komentovanou. Původně jsme byli přihlášeni k angličtině, ale když jsme viděli skupinu asi o 10 lidech, přesunuli jsme se k slovinské skupině, kterých bylo asi jen 20. Přeci jenom je slovinština podobná češtině a jde jí docela rozumět.
Vnitřek jeskyní ale stál za to. Nejdříve jsme nasedli do malých vláčků, které nás vezly pod zemí asi 10 minut do jádra země. Již cestou jsme si prohlíželi krápníky a zajímavá zákoutí. Ve výstupní stanici následovala zhruba 2 hodinová pěší prohlídka po jeskyních. Nádhera!

Postojnské jeskyně

Příště ještě vyzkoušíme Škocjanské jeskyně, který by, jak doufáme, neměly být tolik komerční.

Dopoledne před odjezdem do Prahy jsme navštívili hlavní město Slovinska - Lublaň (Ljubljana). Je to sice menší město, ale za to velmi sympatické a příjemné. Na začátku jsou k vidění staré římské stavby, podél řeky Lublanice je nádherná procházka po nábřeží, po kterém se dá dojít až ke známému trojmostí v centru města. Velkou dominantou města je Lublaňský hrad, ke kterému se dá dojít pěšky nebo vyjet lanovkou. Hrad má zajímavé nádvoří, ale vnitřek už zas tak zajímavý není. Ukázky cel, výstava historie... Na druhou stranu jsme velmi ocenili výhled z věže nejen na hlavní město, ale i na okolní hory. Město Lublaň je známé svými mosty, kdy kromě trojmostí je dobré navštívit i Dračí most s plastikami draků (drak je ve znaku Lublaně).

Pohled z věže Lublaňského hradu na nádvoří

Velikonoce jsme strávili zajímavým způsobem a zase domů. Cestou jsme ale na dálnici 70 km před Vídní potkali bouračku a zácpu skoro až k Vídni. Takže ani cesta zpět neproběhla bez komplikací. Opět se zpožděním jsme mezi 22 a 23. hodinou dorazili do Prahy.

Terka