Již během podzimu jsme plánovali Silvestra. Velké oslavy moc nemusíme a tak Dan vymyslel, že pojedeme někam do zahraničí. Kam, to bylo ale překvapení :p Až na Vánoce jsem jako dárek zjistila, že pojedeme do Maďarska k Soproni.
Ve středu, poslední den roku 2014 jsme vyrazili autem do obce Hegykö nedaleko rakousko-maďarských hranic, kde jsme měli předem domluvené ubytování v penzionu. Po menším bloudění jsme přijeli k novostavbě, kde nás ubytovala velmi velmi příjemná paní v pohodlném a čistém apartmánu s vlastní kuchyní a koupelnou. Na večer jsme si připravili občerstvení, koukali na horory a popíjeli maďarské šampaňské. Okolo 21. hodiny jsme pustili pár rachejtlí, abychom přispěli silvestrovské atmosféře.
Občerstvení na silvestra
Na prvníjo ledna, státní svátek, jsme využili prázdných ulic a vyšli si do místních lázní trošku se ohřát. Venku byl totiž sníh a pěkně mrzlo. Několik vnitřních a jeden venkovní bazén s léčivou siřičitanovou vodou o teplotě 37°C nám udělali dobře. Příjemné pokoupáníčko, lehárko, relax...zkrátka jak na nový rok, tak po celý rok ;).
Lázně Hegykö
Po tradičním prvolednovém obídku (čočka s klobásou), jsme vyrazili autem k zámku Esterházy v obci Fertöd. Byla zima, takže zámek samozřejmě zavřený, ale zahrada naštěstí otevřená. Tak jsme se koukli alespoň po okolí.
Zámek Esterházy v obci Fertöd
Pak jsme se přesunuli do obce Podersdorf am See k Neziderskému jezeru. Rozlehlé, ale zároveň velmi mělké jezero bylo v tuto dobu zamrzlé. Moc se nám líbil maják na konci mola. Zmrzlé okolí vypadalo přímo pohádkově, jako v Mrazíkovi.
Maják u Neziderského jezera
V pátek jsme vyjeli do nedaleké Soproně. Všude v centru města jsou placené parkovací zóny, ale přes Vánoční svátky až do 5. ledna jsou parkovací zóny zdarma. Prošli jsme si centrum města s římskými stavbami a hlavní náměstí s rozhlednou.
Pohled z rozhledny na město Sopron
Staré římské stavby v Soproni
Před obědem jsme stihli ještě navštívit zámek a venkovní muzeum železnice v obci Nagycenk.
Zámek Nagycenk
Nedaleko jsme objevili restauraci (takovou místní kolibu), kde vařili typicky maďarské pokyny. Po příchodu dovnitř nás obsluha mile překvapila českým jídelním lístkem. K obědu jsme si dali kotlíkovou gulášovou polívku a prkénko se směsí grilovaných mas. Po obědě jsme ještě dojeli opět k Neziderskému jezeru, tentokrát do Fertekóras. V této obci sice nic není, ale po zamrzlém jezeře jsme se prošli.
V sobotu jsme se během dopoledne zabalili a vyrazili zpět domů.
Terka
Žádné komentáře:
Okomentovat